Projekt společnosti GASEA v Herálci u Humpolce je důkazem, že i zemědělský odpad – jako hnůj nebo kejda – může sloužit jako palivo v dopravě. Samozřejmě po jeho náležitém zpracování. Herálecká stanice vyrábí biometan v kvalitě zemního plynu z hovězí kejdy a hnoje, ale také ze zemědělských a potravinářských odpadů z okolních farem. Výsledný biometan pak pohání například část autobusů Dopravního podniku města Jihlavy. Projekt tak ukazuje, že český biometan nemusí být jen vtláčen do plynovodní sítě a exportován, ale může být využíván přímo v místě svého vzniku – k podpoře regionálního rozvoje.
Projekt v hodnotě 46 milionů korun se zaměřuje na výrobu a využití biometanu z lokálních surovin pro místní dopravu s důrazem na udržitelnost a decentralizaci. Instalovaný výkon stanice dosahuje až 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně (což odpovídá zhruba 840 tunám bioCNG). Tímto způsobem se ročně ušetří přibližně 3 tisíce tun emisí oxidu uhličitého.
Silnou stránkou projektu je inovativní off-grid řešení. Stanice totiž není napojena na plynovodní síť – biometan se distribuuje přímo v regionu prostřednictvím mobilních trailerů s kapacitou 23 MWh energie. Technologie zahrnuje předúpravu bioplynu, membránovou separaci a energeticky úspornou kompresní stanici.
Certifikovaný bioplyn pochází z více než 40 % ze zemědělských odpadů (zejména hnoje a kejdy), zbytek tvoří potravinářské a další zemědělské zbytky. Projekt významně přispívá k ekologizaci veřejné dopravy. Dalšími přínosy jsou propojení s cirkulární ekonomikou a místní komunitou – část vyrobené energie (elektřina i teplo) je využívána v sušárně ovoce k výrobě potravin, jako je bezlepková jablečná mouka nebo sušené jablečné kostky do müsli.
Součástí provozu je také kogenerační jednotka, která poskytuje služby technické flexibility české přenosové soustavě. Pokud je v síti nadbytek elektřiny, jednotka sníží svůj výkon a uloží bioplyn do zásobníků s kapacitou přes 6 000 m³. Tento bioplyn se pak využije v době, kdy je elektřiny naopak nedostatek – celý systém tak funguje jako velká baterie.
Do budoucna se plánuje také využití biogenního oxidu uhličitého ve stavebnictví nebo využití vyrobené elektřiny v dopravě. To dále zvýší ekologický přínos projektu. Stanice v Herálci tak slouží jako inspirativní příklad toho, že biometan může v budoucnu nahradit významnou část dováženého zemního plynu. Do roku 2030 se jeho potenciál v ČR odhaduje až na 700 milionů m³ ročně.
